Mlýny a mlynářské rody

Rozmach výstavby větrných mlýnů proběhl v 18. a 19. století. Byl podpořen i císařským patentem Josefa II. z 1. října 1784 a císaře Františka I. z 1. prosince 1814. Podle nařízení císařovny Marie Terezie měl stát mlýn v každé obci. Na mapě katastru naší obce z roku 1827 není zaznamenán ještě žádný mlýn. Proto se lze domnívat, že výstavba větrných mlýnů proběhla až později. Jsou zde doloženy 3 dřevěné mlýny a to sloupového (německého, beraního) typu. Tyto mlýny byly vysoké 9 až 13 m o půdorysu asi 6,5 x 6,5 m s délkou perutí 5 až 8 metrů. V naší obci se dochovaly záznamy o rozměrech Petrášova větrného mlýnu – 7x7x11 metrů.

Mlýny jsou na vojenských mapách zaznamenány 3. Jeden je doložen roku 1884 asi 1200 m jižně od obce na kótě 177 – Hrubý Šanov. Další dva jsou na mapě z roku 1880 na kótě 254 – severně od obce. Jeden byl podle mapy z roku 1876 na pozemku Michala Šilinga a druhý stál na obecním pozemku.

Doložené mlynářské rody v naší obci jsou: František a Mariana Křehlíkovi č.p. 72, Michal a Markéta Šilingovi č.p. 14,  Kilián a Antonie Heroldovi č.p. 121, později převzal mlynářské řemeslo jejich syn Josef Herold a posledním mlynářským rodem byl rod Petrášů. Jan a Anna Petrášovi přišli do Násedlovic někdy kolem roku 1888 ze Stavěšic. Jejich syn František s manželkou Rosálií pokračuje v mlynářském řemesle, ale roku 1926 ukončuje činnost posledního větrného mlýnu v naší obci a stěhuje se na nově postavený strojní mlýn v části obce zvané Chmelínek. Ještě za 2. světové války v omezeném množství tajně mele mouku pro občany z Násedlovic a Karlína. Po válce je pak strojní vybavení mlýna zabaveno a převezeno do mlýna do Kyjova a strojní mlýn rodiny Petrášů je přestavěn jen na obytný dům.